Uzemí Slezska
okupované Čechoslováky v roce 1919
autor : Lubor
Kunc
prvně otištěno
v anglickém jazyce v časopise Czechoslovak
Specialist č. 5/ 2000
Jednim z dobře skrytých tajemství
české historie je česká okupace časti Slezska. Tento příběh
z roku 1919 není příliš známý, ačkoliv každý sběratel
československých známek zná jeho následek - československé
a polské známky s přetisky SO 1920. Pojďme se na něj podívat
!
Dne 28.10. 1918 byla založena Československa
republika. V tutéž dobu vznikl na severní Moravě a v české
časti Slezska německý stát zvaný „Provincie Sudety“ s
hlavním městem Opavou . Cíl jeho vzniku byl totožný s důvody
vzniku zbývajících německých států v Čechách - tj.
uchovat území pod kontrolou německého obyvatelstva a po skončeni
první světové války ho připojit k Německu .
Češi založili v Ostravě dne 29.10.
1918 Národní výbor s cílem připojit východní Slezsko k Československu.
Dne 30.10. 1918 pak Poláci založili v Těšíně Polskou národní
radu (Rada narodowa) . Všechny tyto organizace hrají klíčovou
roli v našem příběhu.
Hlavním problémem byla otázka,
kde leží hranice mezi Československem a Polskem na tomto území.
Narodni výbor a Rada narodowa stanovili první provizorní
hranici dne 5.11.1918, avšak obě strany si byly vědomy, že
tato hranice není definitivní. Hranice nebyla výhodná zejména
pro Československo, protože důležitá města a velká ložiska
uhlí patřila dle teto dohody Polsku, ale Československo potřebovalo
získat čas pro boj s německou provincii Sudetenland.
Československa vláda zahájila
koncem listopadu osvobozovaní všech německých území v Čechách
a na Moravě vč. uzemí provincie Sudety. Výsledkem teto akce
bylo dobytí Opavy československými jednotkami dne 18.12.1918.
Do konce prosince dobyli čs. jednotky všechna města a obce
patrici k Provincii. Po teto akci zůstali pouze dva hráči o
Slezsko.
Vztahy mezi Čechoslováky a Poláky
ve východnim Slezsku se v prosinci 1918 a lednu 1919 zhoršovaly.
Žádná z obou stran nebyla ochotna přijmout návrhy druhé
strany, obe chtěly celé uzemí pro svůj stát.
Dne 10.1. 1919 polská vláda vyhlásila
volby do polského parlamentu, které byly plánovány na 26.1.
1919. Polské volební obvody obsahovaly také uzemí východního
Slezska. Československa vláda odmítla začlenění těchto
uzemí do polských volebních obvodů. Protože jednáni mezi československou
a polskou vládou neměla pozitivní výsledek, československá
vláda se rozhodla dobýt toto území. Tato vojenská akce
byla pojmenována „Šnejdárkovo taženi“ . Plukovník Šnejdárek
byl za 1. svět. války důstojníkem čs. legií ve Francii a po
svém návratu z Francie se stal jednim z nejlepších důstojníků
československé armády.
Taženi začalo dne 23.1. 1919. České
jednotky dobyly uzemí mezi předběžnou hranicí z 5.11. a řekou
Vislou. Akce skončila dne 30.1. 1919 , když československé
Ministerstvo národní obrany vydalo rozkaz zastavit postup a zůstat
na dobytém území .
Na dobytém území se nacházely následující
poštovní úřady :
I. Poštovní úřady nyní patřící České republice
:
Český název
Polský název
Německý název
- Bohumín 1 + 2
Bogumin 1 + 2
Oderberg 1 + 2
- Dolní
Bludovice
Bledovice Dolne
Nieder Bludowitz
- Dolní Domaslovice
Nieder Domaslowitz
- Dombrová
Dombrowa
Dombrau
- Hnojník
Gnojnik
- Horní
Suchá
Górna Sucha
Ober Suchau
- Chotěbuz
Kocobedz
Kotzobendz
- Karvín
1
Karwina 1
Karwin 1
- Komorní
Lhotka Ligotka
Kameralna Cameral
Ellgoth
- Louky
Laki, Slask. Austr.
Lonkau in österr. Schl.
- Pudlov
Pudlów
Pudlau
- Ropice
Ropica
Roppitz
- Rychwald
Rychwald. Slask.
Reichwaldau
-
Stonava
Stonawa
Steinau
II. Poštovní úřady nyní patřící Polsku :
Český název
Polský název
Německý název
Holešov ve Slezsku
Goleszów
- Ohrazená
Ogrodzona
- Pruchná
Pruchna
- Puncov
Punców
- Struměň
Strumieň
- Těšín 1
Cieszyn 1
Teschen 1
- Ustroň
Ustroň
- Velké Kunčice ve Slezsku Konczyce
Wlk.
- Žibřidovice ve Slezsku Zebrzydowice
- k výše uvedeným poštovním úřadům se zde nacházelo
ještě 12 poštoven
Z filatelistického hlediska patří
známky a celistvosti odeslané z poštovních úřadů uvedených
v seznamu č. 2 v období 27.1. - 25.1. 1919 k československym .
Více podrobnosti najdete ve filatelistické časti tohoto článku.
Dne 3.2. 1919 se konala v Paříži
mírová konference. Jejim výsledkem bylo stanoveni předběžných
hranic mezi Československem a Polskem a dohoda, že československé
jednotky opustí část dobytého uzemí přiřknutého pařížskou
konferencí Polsku do 25.2. 1919 .
Předběžné hranice stanovené
konferencí odpovídaly s několika výjimkami současným česko-polským
hranicím. Konference byla úspěšnější pro Československo,
protože získalo některá města a těžební území patřící
dle dohody z roku 1918 Polsku.
Uvedené řešení bylo přijato oběma
stranami, československé jednotky opustily území do výše zmíněného
termínu a polské jednotky obsadily polskou část území
stanoveného pařížskou konferencí dne 26.1. 1919.
Tech několik výše uvedených „výjimek“
byly následující poštovní úřady, které konference přiřkla
Polsku :
III. Poštovní úřady patřící v období 26.2.1919 -
srpen 1920 Polsku:
Český název
Polský název
Německý název
- Bystřice
ve Slezsku Bystrzyca
Bistritz in Schl.
- Darkov
Draków
Darkau
- Dětmarovice
Dziečmorowice
Dittmannsdorf
- Frýštát ve Slezsku
Frysztat. Slask. Austr.
Freistadt, österr. Schl.
- Jablunkov
ve Slezsku Jablonków
Jablunkau in Schl.
- Návsí
Nawsi
Nawsie
- Německá
Lutyně Niemecka
Lutynia Deutschleuten
- Petrovice
u Frýštátu Pietrowice
Petrowitz b. Freistadt
- Skřečoň
Skrzecoň
- Těšín
2
Cieszyn 2
Teschen 2
- Třinec
Trzyniec
Trzynietz
- Vendryně
Wendrynie
Wendrin
Práce česko - polské mírové
konference pokračovala i po únoru 1919. V září 1919 bylo
rozhodnuto uskutečnit na tomto uzemí v roce 1920 plebiscit .
Toto rozhodnuti pobouřilo československé legie v Rusku. Pobouření
bylo tak velké, ze jedna rota se odmítla zúčastnit vojenské
přehlídky v Tomsku pořádané pro vyslance československé vlády.
K plebiscitu vydaly oba státy poštovní známky s přetiskem SO
1920, avšak k plebiscitu nikdy nedošlo vzhledem k dohodě
obou vlád na definitivních hranicích, která byla vyhlášena
dne 10.6. 1920. Díky teto dohodě se vrátila města zařazená
do seznamu č. III zpět do Československa.
Jelikož polská strana byla s
hranicemi méně spokojena než československá, okupovalo
Polsko toto uzemí v roce 1938 s odvoláním na Mnichovský diktát.
Ale toto je již jiný příběh.
Šnejdárkovo taženi mělo také
vliv na československou ekonomiku. Protože východní Slezsko
bylo poslednim územím v Čechách a na Moravě s nejasnými
hranicemi, bylo nutno vyčkat s měnovou reformou nahrazující
rakouskou měnu československou na jejich stanoveni. Protože pařížská
konference stanovila hranice ve východnim Slezsku a přesné
datum jejich platnosti, československý ministr financi Rašín
mohl připravit měnovou reformu na 26.2. 1919. Jak vite, jednim
z výsledků měnové reformy bylo ukončeni platnosti rakouských
a uherských známek v celém Československu k 28. 2. 1919 .
Nyní bych Vás rád upozornil na
filatelistickou stránku teto historie . Během přípravy tohoto
článku jsem narazil na následující celistvosti :
Celistvostí č. 1 je peněžní
poukázka na částku 3 korun odeslanou z Horních Vlčkovic (Ober
Wölkersdorf, tehdy pravděpodobně součást provincie
Deutschböhmen) dne 27.11. 1918 do Opavy, která
byla tehdy hlavnim městem provincie Sudetenland.
Celistvostí č. 2 je balík
odeslaný z Bystrovan (tehdy i nyní v Československu) přes poštovní
úřad Těšín 1 (tehdy i nyní v Polsku) do Mostu u Těšína (tehdy
zřejmě Polsko, nyní Československo) 13.12 1918. Poštovné
bylo uhrazeno rakouskými známkami (jako československými předběžnými)
a na druhé straně vidíte rakouskou doplatní známku (jako
polskou předběžnou). Jelikož v Mostech u Těšína nebyl žádný
poštovní úřad, byl balík doručen prostřednictvím poštovny,
jejíž razítko vidíte na líci průvodky. Razítka poštoven
na balíkových průvodkách nejsou často k viděni. Razítko
„Kann ausgefolgt werden“ bylo užíváno pro balíky k vyznačeni
skutečnosti, ze balík muže byt vydaný adresátovi. Protože
toto razítko bylo použito po zániku rakouské monarchie, někdo
odstranil rakouskou orlici a tim zůstala levá část razítka
prázdná. Osobně se domnívám, že toto razítko bylo použito
na poštovnim úřadě Těšín 1.
Jinou ukázkou je celistvost č.
3 = peněžní průvodka na 80 korun odeslaná z Bohumína (tehdy
v Polsku) do obce Andělská hora ve Slezsku (Engelsberg, österr.
Schles.) dne 16.12. 1918. Dnes by se jednalo o tuzemskou zásilku,
ale tehdy se nacházel Bohumín v Polsku a Andělská hora v Československu.
Diky skutečnosti, že se Šnejdárkovo
taženi odehrálo v lednu a únoru 1919, platily na polském
okupovaném uzemí známky emise Hradčany (a možná i československé
doplatní známky) po dobu přibližně 1 měsíce !
Až dodnes byly objeveny pouze dva
polské poštovní úřady používající emisi Hradčany : poštovní
úřady Těšín 1 a Ustroň. Známky emise Hradčany s razítky
techto dvou poštovních úřadů (a pokud existuji i ostatních
postovnich úřadů ze seznamu č. II) z období 27.1. - 25.2.
1919 jsou velmi vzácné, jelikož byly platné pouze velmi krátkou
dobu a je známo malé množství techto celistvosti či jiných
dokumentu vyfrankovaných těmito známkami.
Celistvostí č. 4 je poštovní
průvodka odeslaná z okupovaného území (z pošt. úřadu Těšín
1) dne 20.2. 1919 do Kunštátu (Kronstadt in Böhmen)
vyfrankovanou zn. Hradčany a v Kunštatu dofr. československými
doplatními zn. . Toto je velmi zajímavá frankatura, jelikož
československé doplatní známky byly vydány teprve v únoru
1919 a jejich výskyt na celistvostech či jednotlivých známek
z uvedeného měsíce je velmi malý.
A smíšená frankatura se známkami Hradčany odeslanými z
polského okupovaného uzemí je velmi nezvyklá !
Českoslovenští pošťáci užívali
na několika málo poštovních úřadech československá nouzová
razítka, jelikož polští poštovní zaměstnanci přemístili
vybaveni poštovních úřadů spolu s jejich razítky do Polska
před československým obsazením těchto měst. Příklad
najdete na celistvosti č. 5 . Jedná se o poštovní průvodku
odeslanou dne 22.2.1919 z Poruby o Orlové (Poremby) z československého
území do Ustroně nacházející se na okupovaném území. Průvodka
byla vyfr. smíšenou frankaturou rakouských a čs. známek Do
Ustroně dorazila dne 24.2., což potvrzuje nouzové razítko pošt.
úřadu Ustroň .
Celistvostí č. 6 je
pohlednice odeslaná jedním z českých vojáku do Podolí (nyní
v Praze) z poštovního úřadu Těšín 1 dne 5.2. 1919. Prvnim
zajímavým rysem je skutečnost, že razítko má rozlišovací
číslo 5d, které neuvádí ani Votoček ve své Monografie (viz
Monografie č. 16, svazek II, str. 24) .
Druhou zajímavostí je uvedení
plné adresy odesilatele : II. brigáda I. československý dělostřelecký
pluk III. dělobitna třídírna polní pošty Uherské Hradiště
Morava.
Musíme dodat, ze veškerá
korespondence odesílaná československými vojáky z okup. uzemí
byla podávána na pošt. úřadě Těšín 1, pro vojenské
jednotky ve Slezsku neexistuji žádná speciální razítka polních
pošt .
Celistvostí č. 7 je
dopisnice zaslaná dne 22.1.1919 , den před počátkem Šnejdárkova
tažení, prostřednictvím československé polní pošty do Českých
Budějovic. Jejím odesílatelem byl český voják patřící do
československé jednotky dislokované na slovensko-polských
hranicích. Jméno jeho jednotky bylo
I. československý dělostřelecký pluk IV. dělobitna . Jak
můžete vidět, tato vojenská jednotka patřila do stejného
pluku jako jednotka odesílatele celistvosti č. 6 . Ačkoliv dle
mého názoru se IV. dělobitna neúčastnila Šnejdárkova tažení
přímo, jelikož se nacházela příliš daleko od území východního
Slezska, dopisnice obsahuje důležitou zprávu o této vojenské
akci. Zde je text této zprávy : „Milá Mařenko, po dnešním
přesunu k Košic jsme se dostali do vesnice ležící v blízkosti
polských hranic na řece (?nečitelné) …. “ . Ostatní
text je čistě soukromé sdělení pro nás nezajímavé. Tato
zpráva je jasná : díky Šnejdárkově tažení se přemístily
československé jednotky z ostatního území k polské hranici,
aby byly připraveny bránit československé území před útokem
z Polska. Pouze mi připadá divné, že cenzoři propustili tuto
dopisnici k doručení, když odesílatel uvedl území, na které
se přesunul. Ale porovnáním datumů 19.1.1919 (tento den byla
dopisnice napsána) a 22.1.1919 (tento den byla dopisnice podána
na úřadě PP) můžeme dedukovat, že cenzoři zadrželi tuto
dopisnici až do chvíle, kdy sdělení nebylo již nebezpečené
pro tuto vojenskou akci.
Celistvostí č. 8 je poštovní
průvodka odeslaná z Bohumína dne 19.6. 1919 s dvojjazyčným německo-polským
razítkem (pocházejícím z dob rakouské monarchie), ačkoliv
toto město bylo tehdy již součástí Československa - viz
seznam č. I .
Jak vidíte, poštovní historie východního
Slezska není jednoduchá, ale zato velmi zajímavá část československé
poštovní historie tvořící pozadí dobře známých vydaní
SO 1920. Přeji Vám , abyste našli obdobné celistvosti ve Vašich
sbírkách ! Doufám také, že se s nimi podělíte s ostatními
sběrateli.
Prameny :
M. Votoček: Monografie čs. známek,
16. díl, Praha, 1982
J. Kypast : články v časopise
Filatelie č. 4 a č. 5 / 1994
O. Tovačovský : Monografie čs. známek, 5. díl,
Praha, 1998
Generál M. Janin: Moje účast na československém
boji za svobodu, Praha, ?
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora .
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail