Make your own free website on Tripod.com

Uzemí Slezska okupované Čechoslováky v roce 1919

autor : Lubor Kunc

prvně otištěno v anglickém jazyce v časopise Czechoslovak Specialist  č. 5/ 2000

 

Jednim z dobře skrytých tajemství české historie je česká okupace časti Slezska. Tento příběh z roku 1919 není příliš známý, ačkoliv každý sběratel československých známek zná jeho následek - československé a polské známky s přetisky SO 1920. Pojďme se na něj podívat !

Dne 28.10. 1918 byla založena Československa republika. V tutéž dobu vznikl na severní Moravě a v české časti Slezska německý stát zvaný „Provincie Sudety“ s hlavním městem Opavou . Cíl jeho vzniku byl totožný s důvody vzniku zbývajících německých států v Čechách - tj. uchovat území pod kontrolou německého obyvatelstva a po skončeni první světové války ho připojit k Německu .

Češi založili v Ostravě dne 29.10. 1918 Národní výbor s cílem připojit východní Slezsko k Československu. Dne 30.10. 1918 pak Poláci založili v Těšíně Polskou národní radu (Rada narodowa) . Všechny tyto organizace hrají klíčovou roli v našem příběhu.

Hlavním problémem byla otázka, kde leží hranice mezi Československem a Polskem na tomto území. Narodni výbor a Rada narodowa stanovili první provizorní hranici dne 5.11.1918, avšak obě strany si byly vědomy, že tato hranice není definitivní. Hranice nebyla výhodná zejména pro Československo, protože důležitá města a velká ložiska uhlí patřila dle teto dohody Polsku, ale Československo potřebovalo získat čas pro boj s německou provincii Sudetenland.

Československa vláda zahájila koncem listopadu osvobozovaní všech německých území v Čechách a na Moravě vč. uzemí provincie Sudety. Výsledkem teto akce bylo dobytí Opavy československými jednotkami dne 18.12.1918. Do konce prosince dobyli čs. jednotky všechna města a obce patrici k Provincii. Po teto akci zůstali pouze dva hráči o Slezsko.

Vztahy mezi Čechoslováky a Poláky ve východnim Slezsku se v prosinci 1918 a lednu 1919 zhoršovaly. Žádná z obou stran nebyla ochotna přijmout návrhy druhé strany, obe chtěly celé uzemí pro svůj stát.

Dne 10.1. 1919 polská vláda vyhlásila volby do polského parlamentu, které byly plánovány na 26.1. 1919. Polské volební obvody obsahovaly také uzemí východního Slezska. Československa vláda odmítla začlenění těchto uzemí do polských volebních obvodů. Protože jednáni mezi československou a polskou vládou neměla pozitivní výsledek, československá vláda se rozhodla dobýt toto území.  Tato vojenská akce byla pojmenována „Šnejdárkovo taženi“ . Plukovník Šnejdárek byl za 1. svět. války důstojníkem čs. legií ve Francii a po svém návratu z Francie se stal jednim z nejlepších důstojníků československé armády.

Taženi začalo dne 23.1. 1919. České jednotky dobyly uzemí mezi předběžnou hranicí z 5.11. a řekou Vislou. Akce skončila dne 30.1. 1919 , když československé Ministerstvo národní obrany vydalo rozkaz zastavit postup a zůstat na dobytém území .

Na dobytém území se nacházely následující poštovní úřady :

I. Poštovní úřady nyní patřící České republice :

Český název                                    Polský název                                   Německý název

- Bohumín 1 + 2                                Bogumin 1 + 2                                  Oderberg 1 + 2

- Dolní Bludovice                              Bledovice Dolne                              Nieder Bludowitz

- Dolní Domaslovice                                                                                   Nieder Domaslowitz

- Dombrová                                      Dombrowa                                        Dombrau

- Hnojník                                            Gnojnik

- Horní Suchá                                    Górna Sucha                                    Ober Suchau

- Chotěbuz                                        Kocobedz                                         Kotzobendz

- Karvín 1                                           Karwina 1                                         Karwin 1

- Komorní Lhotka                             Ligotka Kameralna                          Cameral Ellgoth

- Louky                                              Laki, Slask. Austr.                            Lonkau in österr. Schl.

- Pudlov                                             Pudlów                                              Pudlau

- Ropice                                            Ropica                                              Roppitz

- Rychwald                                        Rychwald. Slask.                              Reichwaldau

- Stonava                                          Stonawa                                            Steinau

 

II. Poštovní úřady nyní patřící Polsku :

Český název                                    Polský název                                   Německý název

Holešov ve Slezsku                          Goleszów

- Ohrazená                                        Ogrodzona

- Pruchná                                          Pruchna

- Puncov                                            Punców

- Struměň                                          Strumieň

- Těšín 1                                            Cieszyn 1                                          Teschen 1

- Ustroň                                             Ustroň

- Velké Kunčice ve Slezsku            Konczyce Wlk.

- Žibřidovice ve Slezsku                  Zebrzydowice          

-  k výše uvedeným poštovním úřadům se zde nacházelo ještě 12 poštoven

 

Z filatelistického hlediska patří známky a celistvosti odeslané z poštovních úřadů uvedených v seznamu č. 2 v období 27.1. - 25.1. 1919 k československym . Více podrobnosti najdete ve filatelistické časti tohoto článku.

Dne 3.2. 1919 se konala v Paříži mírová konference. Jejim výsledkem bylo stanoveni předběžných hranic mezi Československem a Polskem a dohoda, že československé jednotky opustí část dobytého uzemí přiřknutého pařížskou konferencí Polsku do 25.2. 1919 .

Předběžné hranice stanovené konferencí odpovídaly s několika výjimkami současným česko-polským hranicím. Konference byla úspěšnější pro Československo, protože získalo některá města a těžební území patřící dle dohody z roku 1918 Polsku.

Uvedené řešení bylo přijato oběma stranami, československé jednotky opustily území do výše zmíněného termínu a polské jednotky obsadily polskou část území stanoveného pařížskou konferencí dne 26.1. 1919.

 

Tech několik výše uvedených „výjimek“ byly následující poštovní úřady, které konference přiřkla Polsku :

III. Poštovní úřady patřící v období 26.2.1919 - srpen 1920 Polsku:

Český název                                    Polský název                                   Německý název

 - Bystřice ve Slezsku                      Bystrzyca                                          Bistritz in Schl.

- Darkov                                            Draków                                             Darkau

- Dětmarovice                                  Dziečmorowice                                Dittmannsdorf

- Frýštát ve Slezsku                         Frysztat. Slask. Austr.                      Freistadt, österr. Schl.

- Jablunkov ve Slezsku                    Jablonków                                        Jablunkau in Schl.

- Návsí                                               Nawsi                                                Nawsie

- Německá Lutyně                            Niemecka Lutynia                            Deutschleuten

- Petrovice u Frýštátu                      Pietrowice                                        Petrowitz b. Freistadt

- Skřečoň                                          Skrzecoň

- Těšín 2                                            Cieszyn 2                                          Teschen 2

- Třinec                                              Trzyniec                                             Trzynietz

- Vendryně                                        Wendrynie                                        Wendrin

 

Práce česko - polské mírové konference pokračovala i po únoru 1919. V září 1919 bylo rozhodnuto uskutečnit na tomto uzemí v roce 1920 plebiscit . Toto rozhodnuti pobouřilo československé legie v Rusku. Pobouření bylo tak velké, ze jedna rota se odmítla zúčastnit vojenské přehlídky v Tomsku pořádané pro vyslance československé vlády. K plebiscitu vydaly oba státy poštovní známky s přetiskem SO 1920, avšak  k plebiscitu nikdy nedošlo vzhledem k dohodě obou vlád na definitivních hranicích, která byla vyhlášena dne 10.6. 1920. Díky teto dohodě se vrátila města zařazená do seznamu č. III zpět do Československa.

Jelikož polská strana byla s hranicemi méně spokojena než československá, okupovalo Polsko toto uzemí v roce 1938 s odvoláním na Mnichovský diktát. Ale toto je již jiný příběh.

Šnejdárkovo taženi mělo také vliv  na československou ekonomiku. Protože východní Slezsko bylo poslednim územím v Čechách a na Moravě s nejasnými hranicemi, bylo nutno vyčkat s měnovou reformou nahrazující rakouskou měnu československou na jejich stanoveni. Protože pařížská konference stanovila hranice ve východnim Slezsku a přesné datum jejich platnosti, československý ministr financi Rašín mohl připravit měnovou reformu na 26.2. 1919. Jak vite, jednim z výsledků měnové reformy bylo ukončeni platnosti rakouských a uherských známek v celém Československu k 28. 2. 1919 .

Nyní bych Vás rád upozornil na filatelistickou stránku teto historie . Během přípravy tohoto článku jsem narazil na následující  celistvosti :

Celistvostí č. 1 je peněžní poukázka na částku 3 korun odeslanou z Horních Vlčkovic (Ober Wölkersdorf, tehdy pravděpodobně součást  provincie Deutschböhmen) dne 27.11. 1918 do Opavy, která byla tehdy hlavnim městem provincie Sudetenland.

 

Celistvostí č. 2 je balík odeslaný z Bystrovan (tehdy i nyní v Československu) přes poštovní úřad Těšín 1 (tehdy i nyní v Polsku) do Mostu u Těšína (tehdy zřejmě Polsko, nyní Československo) 13.12 1918. Poštovné bylo uhrazeno rakouskými známkami (jako československými předběžnými) a na druhé straně vidíte rakouskou doplatní známku (jako polskou předběžnou). Jelikož v Mostech u Těšína nebyl žádný poštovní úřad, byl balík doručen prostřednictvím poštovny, jejíž razítko vidíte na líci průvodky. Razítka poštoven na balíkových průvodkách nejsou často k viděni. Razítko „Kann ausgefolgt werden“ bylo užíváno pro balíky k vyznačeni skutečnosti, ze balík muže byt vydaný adresátovi. Protože toto razítko bylo použito po zániku rakouské monarchie, někdo odstranil rakouskou orlici a tim zůstala levá část razítka prázdná. Osobně se domnívám, že toto razítko bylo použito na poštovnim úřadě Těšín 1.

 

Jinou ukázkou je celistvost č. 3 = peněžní průvodka na 80 korun odeslaná z Bohumína (tehdy v Polsku) do obce Andělská hora ve Slezsku (Engelsberg, österr. Schles.) dne 16.12. 1918. Dnes by se jednalo o tuzemskou zásilku, ale tehdy se nacházel Bohumín v Polsku a Andělská hora v Československu.

Diky skutečnosti, že se Šnejdárkovo taženi odehrálo v lednu a únoru 1919, platily na polském okupovaném uzemí známky emise  Hradčany (a možná i československé doplatní známky) po dobu přibližně 1 měsíce !

Až dodnes byly objeveny pouze dva polské poštovní úřady používající emisi Hradčany : poštovní úřady Těšín 1 a Ustroň. Známky emise Hradčany s razítky techto dvou poštovních úřadů (a pokud existuji i ostatních postovnich úřadů ze seznamu č. II) z období 27.1. - 25.2. 1919 jsou velmi vzácné, jelikož byly platné pouze velmi krátkou dobu a je známo malé množství techto celistvosti či jiných dokumentu vyfrankovaných těmito známkami. 

Celistvostí č. 4 je poštovní průvodka odeslaná z okupovaného území (z pošt. úřadu Těšín 1) dne 20.2. 1919 do Kunštátu (Kronstadt in Böhmen) vyfrankovanou zn. Hradčany a v Kunštatu dofr. československými doplatními zn. . Toto je velmi zajímavá frankatura, jelikož československé doplatní známky byly vydány teprve v únoru 1919 a jejich výskyt na celistvostech či jednotlivých známek z uvedeného měsíce je velmi malý.                   A smíšená frankatura se známkami Hradčany odeslanými z polského okupovaného uzemí je velmi nezvyklá !

 

Českoslovenští pošťáci užívali na několika málo poštovních úřadech československá nouzová razítka, jelikož polští poštovní zaměstnanci přemístili vybaveni poštovních úřadů spolu s jejich razítky do Polska před československým obsazením těchto měst. Příklad najdete na celistvosti č. 5 . Jedná se o poštovní průvodku odeslanou dne 22.2.1919 z Poruby o Orlové (Poremby) z československého území do Ustroně nacházející se na okupovaném území. Průvodka byla vyfr. smíšenou frankaturou rakouských a čs. známek Do Ustroně dorazila dne 24.2., což potvrzuje nouzové razítko pošt. úřadu Ustroň .

 

Celistvostí č. 6 je pohlednice odeslaná jedním z českých vojáku do Podolí (nyní v Praze) z poštovního úřadu Těšín 1 dne 5.2. 1919.  Prvnim zajímavým rysem je skutečnost, že razítko má rozlišovací číslo 5d, které neuvádí ani Votoček ve své Monografie (viz Monografie č. 16, svazek II, str. 24) . 

Druhou zajímavostí je uvedení plné adresy odesilatele : II. brigáda I. československý dělostřelecký pluk III. dělobitna třídírna polní pošty Uherské Hradiště Morava.

Musíme dodat, ze veškerá korespondence odesílaná československými vojáky z okup. uzemí byla podávána na pošt. úřadě Těšín 1, pro vojenské jednotky ve Slezsku neexistuji žádná speciální razítka polních pošt .

Celistvostí č. 7 je dopisnice zaslaná dne 22.1.1919 , den před počátkem Šnejdárkova tažení, prostřednictvím československé polní pošty do Českých Budějovic. Jejím odesílatelem byl český voják patřící do československé jednotky dislokované na slovensko-polských hranicích. Jméno jeho jednotky bylo                          I. československý dělostřelecký pluk IV. dělobitna . Jak můžete vidět, tato vojenská jednotka patřila do stejného pluku jako jednotka odesílatele celistvosti č. 6 . Ačkoliv dle mého názoru se IV. dělobitna neúčastnila Šnejdárkova tažení přímo, jelikož se nacházela příliš daleko od území východního Slezska, dopisnice obsahuje důležitou zprávu o této vojenské akci. Zde je text této zprávy : „Milá Mařenko, po dnešním přesunu k Košic jsme se dostali do vesnice ležící v blízkosti polských hranic na řece (?nečitelné) …. “ . Ostatní text je čistě soukromé sdělení pro nás nezajímavé. Tato zpráva je jasná : díky Šnejdárkově tažení se přemístily československé jednotky z ostatního území k polské hranici, aby byly připraveny bránit československé území před útokem z Polska. Pouze mi připadá divné, že cenzoři propustili tuto dopisnici k doručení, když odesílatel uvedl území, na které se přesunul. Ale porovnáním datumů 19.1.1919 (tento den byla dopisnice napsána) a 22.1.1919 (tento den byla dopisnice podána na úřadě PP) můžeme dedukovat, že cenzoři zadrželi tuto dopisnici až do chvíle, kdy sdělení nebylo již nebezpečené pro tuto vojenskou akci.

Celistvostí č. 8 je poštovní průvodka odeslaná z Bohumína dne 19.6. 1919 s dvojjazyčným německo-polským razítkem (pocházejícím z dob rakouské monarchie), ačkoliv toto město bylo tehdy již součástí Československa - viz seznam č. I .

Jak vidíte, poštovní historie východního Slezska není jednoduchá, ale zato velmi zajímavá část československé poštovní historie tvořící pozadí dobře známých vydaní SO 1920.  Přeji Vám , abyste našli obdobné celistvosti ve Vašich sbírkách ! Doufám také, že se s nimi podělíte s ostatními sběrateli.

 

Prameny :

M. Votoček:               Monografie čs. známek, 16. díl, Praha, 1982

J. Kypast :                 články v časopise Filatelie č. 4 a č. 5 / 1994

O. Tovačovský :        Monografie čs. známek, 5. díl, Praha, 1998

Generál  M. Janin:    Moje účast na československém boji za svobodu, Praha, ?    

 

Důležité upozornění :

Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora .

 

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail