SALT LAKE 2002
Autor : Ing. Jaroslav Petrásek, předseda sekce Olympsport
Staré české přísloví praví : "Když je štěstí unavené, sedne si i na .!" Tentokrát skutečně muselo být! Tedy unavené. Usedlo totiž na mne a věnovalo mi vítězství ve vědomostní soutěži MF iDNES o reáliích zimních olympijských her. První cenou v této soutěži byl desetidenní pobyt v dějišti letošních ZOH v Salt Lake City v americkém státě Utah. Měl jsem tedy možnost být při tom a věřte, že to stálo zato. Snad nepohrdnete, když se s Vámi pokusím rozdělit o své dojmy, pochopitelně s přihlédnutím k našemu hobby, tedy k olympijské filatelii.
Město své jméno dostalo podle blízkého velkého slaného jezera, které leží severozápadním směrem. První bílí osadníci, karavana 143 mužů, tří žen a dvou dětí pod vedením Brighena Younga se zde usadili v roce 1847. Do pustiny je vyhnalo jejich náboženské přesvědčení, šlo totiž o členy tehdy nové církve Ježíše Krista svatých posledních dnů, známých jako mormoni.
Tato církev vznikla okolo roku 1820 a její první "prorok", jistý Joseph Smith, byl údajně navštíven andělem, který mu řekl, že byl vyvolen, aby stvořil jediné opravdové náboženství. Poskytl mu také záznamy, ze kterých bylo patrno,že bible měla pokračování v Americe, kde dojde i k druhému příchodu Ježíše Krista. Pro své náboženské představy a hlavně pro polygamii, kterou oficielně provozovali až do roku 1894, byli mormoni odevšad vyháněni, až se usídlili v Utahu. Tam vytvořili dobře prosperující společenství, zejména díky tomu, že smysl života hledají v práci, službě komunitě a vytváření hodnot. Jsou přísní abstinenti, nekouří, nepijí kávu, ba dokonce ani čaj. Manželku nyní má už ale každý mormon jenom jednu.
Paříž má Eifellovku, Praha Hradčany a Pardubice v erbu půlku koně. Salt Lake City zase má Templ neboli Chrám. Nepřístupná architektura bez ozdob, s tlouštkou zdí okolo pěti metrů. Americká gotika. Templ je přesně v centru města a je centrem mormonského světa. Na jeho stavbě si dávali záležet, trvalo to přesně čtyřicet let. Jak vypadá uvnitř se nikdy nedozvíte, ledaže byste přestoupili na mormonskou víru. Dovniř mohou totiž jen mormoni. V blízkém muzeu jsou ale k dispozici fotografie, ze kterých je patrné, že kostel je mnohem civilnější a méně okázalý než kostely katolické.
Poblíž kostela je Tabernákl. Zcela zvláštní stavba, zvenčí připomínající sportovní halu. Uvnitř se nachází koncertní síň s vynikající akustikou pro 6500 lidí, která je domovem Mormonského pěveckého sboru, čítajícího 325 hrdel a který patří ke světové špičce. Celá stavba je z borového dřeva a na její konstrukci nebyl použit jediný hřebík. Místní varhany mají 11623 píšťal. Jenom vstup do tohoto chrámu hudby způsobí, že v hlavě máte melodii, v srdci slast a na rukou lehké mrazení.
V sousedství Templu je Templ Square, Chrámové náměstí. Za vysokou zdí, která obklopuje Temple vyčnívá Shromažďovací sál, pohádkový kostelík s množstvím věžiček, který by mohl stát klidně někde ve staré, dobré Anglii. Trochu hrůzostrašně působí moderní Konferenční centrum, nad jehož nevkusem jen vyheknete. Nad tím vším ční osmadvacetipatrová budova světového ředitelství mormonské církve, z jejíž střechy je fascinující výhled na prstenec nádherných zasněžených hor, lemujících obzor kolem dokola. Jedná se o nejvyšší stavbu města a podle nepsaného zákona zde již nebude postavena stavba vyšší.
Samo centrum, Downtown, snad není větší než Český Brod, přilehlé okolní čtvrti však zaplňují celé údolí. Od severu k jihu město protíná Main street, Hlavní ulice, kterou jezdí také jediná linka tramvajovo-vlakové místní dopravy. Má jednu odbočku, vedoucí k universitní čtvrti, kde byla umístěna olympijská vesnice a hlavní olympijský stadion. Město se nachází ve zhruba stejné nadmořské výšce jako má Sněžka a zabírá rozlohou asi 288 km2.
Velké Solné Jezero je od města situováno severozápadně, je dlouhé asi 148 km a široké 77 km. Zatímco mořská voda obsahuje asi 3% soli, tady byste se určitě neutopili, protože té soli je zde ve vodě až 28%. Z východu město obklopuje pohoří Wasatch Mountains, jehož nejvyšší vrcholky ční téměř ke 4000 m a jsou využívány zejména pro rekreaci a sport. Zde se konala většina olympijských soutěží na sněhu. Západní ohraničení města tvoří pohoří o něco nižší s nejvyšší horou Oquirrh. Zde je spíš průmyslová oblast, největší jsou rozsáhlé měďné doly.
Kapitolou samou pro sebe je zdejší sníh. Utažští tvrdí, že je nejlepší na světě. Má to něco do sebe. Ročně jej prý napadne až třináct metrů. Vločky jsou nepatrné, padají v neuvěřitelné hustotě a jsou jaksi nadýchané, skoro by se dalo říci suché. Napadané vrstvy se značně slehávají a kouli, či sněhuláka vytvoříte pouze je-li značná obleva.
Hry samotné se zdaleka nekonaly jenom v Salt Lake City, ale v řadě míst v okolí. Hlavní oblast tvořilo okolí městečka Park City, vzdálené po dálnici asi 50 km. V roce 1868 je založili tři veteráni, kteří tam objevili stříbro. To vyneslo miliony, ale po ukončení těžby z něho zbylo pouze "město duchů" a kolem roku 1950 mělo být zrušeno. Poslední obyvatelé se vzepřeli a začali stříbro těžit ze sněhu. Městečko se stalo známým luxusním lyžařským střediskem. Zde se konaly soutěže na snowboardech a točivé lyžařské disipliny. Utah Olympic Park míjíte cestou ze Salt Lake těsně před Park City. Tady závodili skokané, sdruženáři, bobisté, skeletonisté a sáňkaři.
Ještě o několik kilometrů více než Park City je od Salt Lake vzdáleno Deer Valley. Údajně nejluxusnější lyžařské středisko v USA je nám zajímavé zejména tím, že právě zde vybojoval Aleš Valenta jedinečnou zlatou medaili ve freestylu.
Heber City je vzdáleno od Salt Lake asi 76 km. Pěstují tady koně, udržují westernové tradice a závodili zde biathlonisté, kombiňáci a běžci všeho druhu. Vlastní závodiště se jmenuje Soldier Hollow a přijíždíte k němu okolo klasické westernové železnice i s vagony a starou parní lokomotivou. Olympionici se ovšem pohybovali nikoliv vlakem, ale na běžkách. Tady Kateřina vybojovala druhý náš drahý kov, tentokrát s hodnotou bronzu.
Ogden je vzdálen od Salt Lake 59 km a do dějin vstoupil v roce 1869, protože právě zde se posledním zlatým hřebem v místě Promontory spojila východní a západní trasa nově vybudované železnice, spojující obě protilehlá pobřeží USA. Svoji střechu nad hlavou zde nalezli curlingisté, tedy hráči lední metané. V horách nad městem je středisko Snowbasin. Jeho strmé svahy byly předurčeny ke konání sjezdových soutěží, tedy sjezdu a Super G.
Druhé největší město Utahu se jmenuje Provo a jako jediné dílčí dějiště her leží od Salt Lake na jih. Uskutečnilo se zde několik utkání hokejového turnaje. Jmenuje se po francouzském lovci kožešin, který se nazýval Etienne Provost. Od Salt Lake je vzdáleno 70 km.
Co bylo vynikající :
- Decentní výzdoba města olympijskou symbolikou. Ve srovnání s Atlantou se soustředila na Downtown a jednotlivá sportoviště, velmi dobře působily velkoplošné reprodukce jednotlivých sportů, pokrývající celé stěny některých výškových budov.
- Dobře byly organizované kontroly při vstupech do jednotlivých sportovních oblastí. Většinou netrvaly zdalekka tak dlouho, jak vypadaly fronty před nimi.
- Většinou příjemné byly prostory před vstupy ke sportovištím mimo Salt Lake, kde návštěvník mohl sledovat různé ukázky života původních obyvatel Ameriky a prvních mormonských osadníků nebo z pozdější doby Divokého západu. Zejména se to projevilo v okolí závodiště Soldier Hollow.
Co nestálo za nic :
- V prvé řadě vysílání státní americké televize. Po absolvování pobytu v Atlantě mě to příliš nepřekvapilo. Opět naprostá převaha reklam, maximum záběrů amerických sportovců, zcela stupidní rozhovory se spolužáky, rodiči, milenci, sousedy, učiteli, trenéry těchto sportovců a minimum nebo skoro žádné záběry ostatních. Aleše v jeho zlatém závodě vůbec neukázali!
- Vázla doprava jednak v Salt Lake, ale zejména mezi jednotlivými lokalitami. Ta prakticky vůbec neexistovala.
Olympijská vesnice
- Vstup do ní byl asi nejkomplikovanější. Byl jsem zřejmě jedním z mála zde neubytovaných, kteří se dostali až do prostor, obývaných našimi sportovci. Dojem z této návštěvy byl velmi příjemný, prostředí bylo pohodlné, dobře vybavené, byla radost tam pobýt. Zde pro potřeby naší výpravy i v Park City a Českém olympijském domě pro potřeby České olympijské, většinou jako řidiči, pracovala řada Čechů, trvale žijících v Salt Lake. Studenti, dělníci, řidiči, různé profese další, ti všichni měli potřebu pomoci. Byli ochotní, milí a příjemní, díky jim !
Český olympijský dům
West Valley City je vlastně jihovýchodní předměstí Salt Lake. Tady byyla hlavní hokejová hala E Center a asi třista metrů na sever se nachází Chateau Reception Center. Z centra dojedete TRAXem (to je ten místní tramvajo-vlak) do stanice Mill Creek a potom pár stanic autobusem 137 na 1980 West. Zmíněný objekt po dobu her fungoval jako Český olympijský dům. Původní restaurační zařízení jenom po dobu her změnilo svého nájemce. Místo se stalo denním dostaveníčkem českých sportovců, novinářů a dalších zástupců medií, VIP hostů a Čechů, žijících v Salt Lake. Konaly se zde tiskovky, přátelská setkání, besedy, zněly tu při klavíru české písničky, voněla bramboračka a tekla Plzeň. Mohli jste si tu přečíst české noviny, podívat se po internetu co je nového doma i ve světě a nebo jen tak příjemně posedět. Všechno to řídil Štěpán Škorpil a pomáhala mu řada dalších nadšenců.
Informace o filatelistickém programu ZOH v SALT LAKE CITY 2002
Salt Lake City zvítězilo jako pořadatel ZOH při volbě na 104.zasedání MOV v Budapešti, při které se konala i mezinárodní výstava Olympfila v roce 1995, které jsme se i my zúčastnili. Zájemce o filatelistické materiály, vydané v USA již před konáním her, odkazuji na zpravodaje OS 1/01, OS 3/01 a OS 4/01.
Od 30.10.01 do konce března používá americká pošta strojové propagační razítko podle vyobrazeného vzoru s textem "Utah vítá svět".
Poštovní známky
8.ledna byly vydány čtyři poštovní známky s tematikou : lední hokej, snowboarding, krasobruslení a skok na lyžích, všechny s výplatní hodnotou á 34 c. Známky mají samolepící provedení a tisk je proveden v přepážkových arších po dvaceti kusech s částečně potištěnými okraji (viz druhá stránka tohoto článku). Prodejní cena jednoho kusu 6,80 USD. Tiskový arch obsahoval devět archů přepážkových. Kombinace známek v přepážkovém archu nejsou symetrické, teoreticky je možné získat řadu možných sestav při případném rozdělení na čtyřbloky. To je ovšem spojeno se značnými problémy, neboť oddělování známek je předpřipraveno klikatým průsekem, nikoliv perforací. Trhání podložky z obvyklého voskovaného papíru tak, aby se známky nepoškodily, je prakticky nemožné. Údajně existují drobná odlišení v provedeném průseku, něco na způsob rozdílu mezi řádkovým nebo hřebenovým a rámcovým zoubkováním. K emisi existují dva druhy suvenýrových obálek 1.dne, vydané US Postal Service. První z nich má adresní stranu celobarevně potištěnou, dominantní je zobrazení charakteristického skalního útvaru z utažského národního parku. Prodejní cena za kus 5.- USD, známky jsou razítkovány razítkem prvního dne vydání. Druhá obálka je originální prací utažského umělce McRay Maglebyho, navržená pod heslem Symboly Utahu. Dominantní je vyobrazený hlavní mormonský chrám Temple. Obálka existuje ve dvou provedeních, běžném (cena 10.- USD/ks) a číslovaném s podpisem umělce (20.- USD/ks). Ceny tedy jak vidíte "lidové". Kromě těchto oficiálních obálek US pošty existuje snad osm různých druhů FDC, které vydávají různé instituce a zřejmě i obchodníci.
Další obálky vydal organizační výbor her a něco má na svědomí i FIPO. Nemyslím, že je podstatné se zabývat nějakou katalogizací těchto obálek, z filatelistického hlediska mají všechny stejnou hodnotu, nebo chcete-li, hodnotě filatelistického exponátu nepřidají, i když cenově se pohybují v rozmezí 1,50 až 3,- USD za kus.
Příležitostná razítka
Ta jsou zajímavější. Podle původní informace jich mělo být včetně PR1 celkem jednadvacet a všechna měla být používána výhradně na dočasně zřízeném poštovním úřadě v suterenu obchodního centra Crossroad Mall na Main Street v Downtown. Výjimku mělo tvořit PR, používané v hotelu Little America, kde bylo ubytováno vedení MOV. Jenže všechno bylo trochu jinak. Razítek bylo celkem 25 a byla používána nejen na Crossroad Mall, ale i na dalších místech podle domicilu pošty a situování příslušného sportoviště. Společné měla to, že na všech bylo nastavené pevné, neměnitelné datum, většinou den zahájení her, tedy 8.2.2002. Výjimkou bylo razítko k přenosu olympijského ohně s datem 7.2.2002 a poněkud zvláštní razítko k čínskému Novému roku koně, vyrobenému zřejmě na popud FIPO s datem 12.2.2002. Razítka byla vesměs plastová s velmi jednoduchým, ale účinným zařízením pro jeho přesné umístění na známku. Každé razítko tedy existovalo v několika stejných originálech. Kvalita otisků těchto příležitostných razítek byla vždy vynikající a čeští pošťáci s jejich otisky našic příležitostných razítek a jejich kvalitou by se museli hodně učit. Pečlivost pracovníků americké pošty byla dokonalá. Prakticky všechny obálky, odesílané do zahraničí byly vypodložené kartonem a zatavené do PVC folie, aby nedošlo k jejich poškození. Snad se i my v budoucnosti jednou dočkáme příležitostných razítek plastových s rozumnou výrobní cenou a vynikající kvalitou a dá li příroda, tedy i podobné péče pracovníků naší pošty.
Malý poštovní úřad v Midway poblíž Heber City používal tři razítka k soutěžím běžeckým, uskutečněným na Soldier Hollow, tedy k běhu, biathlonu a severské kombinaci. Hlavním střediskem soutěží, konaných na sněhu, bylo Park City. Zdejší pošta používala razítka k akrobatickému lyžování, soutěžím ve skoku (i pro závod sdružený), snowboardu, bobovým, sáňkařským a skeletonovým soutěžím.
V Ogdenu bylo razítko k soutěžím v curlingu a ve městě Provo razítko hokejové. Pod linkou pod označením sportu je uveden i název sportoviště, bylo li sportovišť více, jsou uvedeny i jejich názvy. Například u hokeje je uveden nejen název hokejové haly v Provo - The Peaks Ice Arena, ale i název haly v Salt Lake - E Center, kde se hokejových utkání hrála většina.
Alpské discipliny se konaly ve Snowbasin a v Deer Valley, příležitostné razítko používala pošta v Huntsville. Největší počet příležitostných razítek byl věnován soutěžím, událostem a místům v Salt Lake City. Byla to razítka k short tracku, krasobruslení a rychlobruslení, dále potom razítka připomínající řadu sponzorů olympijských her, zahajovací a závěrečný ceremoniál, přenos olympijského ohně, medailový ceremoniál, hotel Olympijské rodiny, olympijský kulturní a umělecký festival, filatelistickou výstavu Olympex a konečně již zmíněný začátek čínského roku koně. Poštovních úřadů v Salt Lake City existuje celkem patnáct, zda i na některých z nich byla příležitostná razítka používána se mi nepodařilo zjistit. Jisté je použití razítka Olympic Family v recepci hotelu Little America, razítka k výstavě OLYMPEX 2002 v budově City County Hall, kde se výstava konala a razítka Olympic Village v olympijské vesnici na poště v její mezinárodní zóně.
Na některých zásilkách, odeslaných do ciziny se objevuje kruhové ruční příležitostné razítko SALT LAKE CITY, UT 84101 / 2002 OLYMPIC WINTER GAMES, otiskované stejně jako všechna ostatní razítka v černé barvě. Toto razítko má zřejmě normálně nastavitelné datum, nicméně zatím jsem viděl pouze otisky z 8.2.2002.
Rovněž existují zásilky s PR, současně orazítkované strojovým razítkem "Utah Welcome The World". Toto razítko je však velice mizerné kvality a sotva čitelné. Kdo si pamatuje na Atlantu, tak tam se podobná legrace se strojovým razítkem americké pošty konala také.
Sazby americké pošty
Poštovní sazby US pošty v době konání her měly následující hodnoty :
| v USA základní sazba |
v sousední cizině (Kanada a Mexiko) |
ostatní cizina základní sazba |
|
| Dopisnice | 21 c | 50 c | 70 c |
| Dopis | 34 c | 60 c | 80 c |
| Příplatek za "R" | 2,10 USD | 7,25 USD ?? | 7,25 USD |
Zapsané zásilky
Odesílání zapsaných zásilek je vždy spojeno s menšími problémy a moc doporučených zásilek se neodesílá. Poplatek zejména do ciziny je pro našince poměrně vysoký, uvedená částka se přičítá k základnímu poplatku. "R" dopis v tuzemsku příjde na 2,44 USD a je označen "Certified Mail" s barevným polem v zelené barvě, zatímco do ciziny zaplatíte celkem 8,05 USD a označení "Registered Mail" je provedeno bíle v červeném poli. Nálepky pro zásilky "Certified Mail" existují ve dvou různých typech, lišících se velikostí nálepky, velikostí hlavního nápisu a polohou skupin číslic pod čtecí značkou. Nevyžaduje se kupodivu uvedení zpáteční adresy odesílatele, zato musí být pečlivě vyplněn podací lístek se samopropisovací kopií, kterou si pošta ponechává. Pošta na Crossroad Mall na požádání opatřovala oba druhy "R" nálepek ručním otiskem malého razítka s olympijskými kruhy, takže se vlastně jedná o příležitostné "R" nálepky. Kruhy se vyskytují v různých místech a poloze.
Výstava OLYMPEX 2002
Tak, jako bývá zvykem uspořádat soutěžní Světovou výstavu Olymphilex v průběhu letních olympijských her, stává se zřejmě zvykem uspořádat i národní, nesoutěžní výstavu při olympijských hrách zimních. Konala se prakticky při každých ZOH počínaje Albertvillem a možná i dříve. K vidění tentokrát byly pouze olympijské exponáty amerických sběratelů s výhradně zimními sporty a prezentovalo se i Olympijské muzeum v Lausanne a to nejen ukázkami filatelistickými, ale i memorabiliemi, odznaky, medailemi, mincemi apod. .
Celkový dojem z výstavy byl však velice chabý, žádný výstavní katalog, jeden děda-stolkař, prodávající již zmíněné obálky s razítky a jedna babča od pošty s příležitostným razítkem. Očekával bych nějaké stolky obchodníků, prodej nového katalogu známek ZOH, který vydala španělská firma Domfil, nějaké materiály OVS MOV, připravené k výstavě a k ZOH. Bohužel nic z toho se nekonalo, takže s jistými nadějemi jsem další den na Main Street navštívil honosně nazvaný "World Fair of Olympic Collectors", tedy světový veletrh olympijských sběratelů.
Tady jsem však měl dojmy ještě mnohem horší než na výstavě z předchozího dne. Akce se konala v jakési kavárně, rozdělené na mnoho boxů. V poměrně velkém prostoru byla zhruba polovina plochy obsazena odznakáři a druhá polovina vexláky se vstupenkami. Filatelistické oázy jsem zde nalezl dvě! Dva stolkaři (z toho jeden Čechoameričan) nabízeli opět různé obálky podezřelé provenience s razítky k Salt Lake 2002. Ze starších materiálů v nabídce nebylo nic. Tedy zklamání až na půdu!
České poštovní materiály k ZOH Salt Lake City
Díky péči České pošty můžeme do našich sbírek zařazovat následující filatelistické materiály :
30.1.2002 vydala Česká pošta dvě poštovní známky. Známka připomínající XIX.Zimní olymijské hry v hodnotě 12.- Kč zobrazuje akrobatický skok na lyžích, tedy disciplinu všeobecně nazývanou freestyle. Druhá známka je věnována Paralympiádě, která bude zimní olympiádu následovat. Výplatní hodnota je 5,40 Kč a zobrazen je lyžař při slalomu s amputovanou dolní končetinou. Ke každé známce existuje samostatná obálka a razítko prvního dne vydání.
8.března byla část nákladu známky v hodnotě 12.- Kč opatřena přetiskem "ALEŠ VALENTA / ZLATÁ MEDAILE". K této známce s přetiskem vydala Česká pošta pamětní obálku s přítiskem. "XIX OLYMPIJSKÉ HRY / Salt Lake City 2002 / ZLATÁ MEDAILE". Obálka byla razítkovaná ručním příležitostným razítkem s domicilem pošty ŠUMPERK 1. Stejné ruční příležitostné razítko používala i hlavní pošta v Jindřišské, PRAHA 1.
Strojové propagační razítko existuje pouze jediné. Pošta PRAHA 6 v den zahájení her, tedy 8.2.2002 jím připomenula, že v roce 1968 na ZOH v Grenoble vybojovala Hanka Mašková bronzovou medaili.
Zato výplatních otisků existuje celá řada. Již rok před začátkem her připomenul Olympsport ve svém výplatním strojku jednak, že do zahájení ZOH v Salt Lake City zbývá přesně 365 dnů, ale také skutečnost, že na zisku stříbrné medaile v St.Moritz v roce 1948 se o tuto medaili zasloužila zejména naše útočná řada Zábrodský, Roziňák, Konopásek.
V den setkání členů Olympsportu v Holicích, tedy 12.5.2001 použil Olympsport ve svém výplatním strojku propagační otisk, připomínající nejlepší československé umístění na ZOH 1936 v Ga-Pa. Získal je lyžař František Šimůnek.
Další výplatní otisk se objevil od 4.1.2002 ve výplatním strojku Českého olympijského výboru. Představil nové logo Českého olympijského teamu. Zhruba ve stejné době použil poprvé nový štoček i Olympsport. Upozorňováno zde je na skutečnost, že v roce 1984 v Sarajevu, vybojovala hned dvě olympijské medaile, stříbrnou a bronzovou lyžařka Květa Jeriová. Poslední výplatní otisk je věnován památce vynikajícího brankáře v období válečné éry, Boži Modrého. Byl jedním z pilířů našeho teamu při zisku stříbrných medailí 1948 v St.Moritz. Později byl vězněn komunistickým režimem v období politického procesu po únorovém puči.
V den odletu největší části české výpravy do Salt Lake, tedy 7.2.2002, přepravila pošta asi 400 ks zásilek celinových dopisnic, dofrankovaných na potřebnou hodnotu právě otiskem posledně uváděného výplatního strojku, který byl používán právě tento jeden den na poště PRAHA 6. Skutečně přepravené zásilky jsou označeny letovým kašetem v černé barvě se siluetou lyžaře ve freestylu a textem "ODLET HLAVNI ČÁSTI ČESKÉHO TEAMU DO SALT LAKE CITY / 7.2.2002 / PRAHA / NEW YORK / SALT LAKE / CITY".
Přítisky na celinách s přímým odkazem na hry 2002 v Salt Lake, které připravil Olympsport, existují v následujících provedeních :
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora .
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail