Chtěl bych navázat na svůj článek zveřejněný v čísle 2/ 2002 Polních pošt . Nedlouho po jeho zveřejnění se mi ozval pan K. Mařík, který mi zároveň poslal ukázky ranných celistvostí ze své sbírky, z nichž ty nejzajímavější bych chtěl představit v tomto článku.

Jako první bychom mohli začít s celistvostmi nesoucími razítka polních pošt. Ty se ze srpna 1914 vyskytují skutečně sporadicky, systém polních pošt byl teprve v plenkách a polní pošty byly poštovními razítky vybavovány postupně. Na obr. 1 vidíte lístek polní pošty odeslaný dne 20.8.14 příslušníkem K.K. Landsturminfanterieregiment Beraun No. 38 , což byl pluk domobrany s mírovou lokací v Berouně .

Obr. č. 2 pak ukazuje celistvost nesoucí razítko polní pošty č. 33 s datem 22.8.14 . Jeho odesílatel sloužil v benešovském pěším pluku nazvaném dle maršálka Potiorka “KuK Infanterieregiment Potiorek No. 102” . Tento pluk se proslavil během svého tažení na Srbsko, v jehož rámci se podílel na 1. rakouském útoku proti tomuto státu dne 12.8. 1914.

Druhou skupinu celistvostí tvoří zásilky odeslané z Bosny a Hercegoviny z tamních vojenských pošt. úřadů. Zde se nejedná o úřadovny polní pošty, nýbrž o pošty zřízené rakouskou okupační správou v Bosně již v 19. století po porážce Turecka a rakouské anexi Bosny/Hercegoviny. Vzhledem ke statutu Bosny jako okupovaného území byly na jejím území zrušeny veškeré civilní pošty a místo nich byly založeny rakousko-uherské vojenské poštovní úřady. Ty sloužily nejen voj. jednotkám (zdarma), ale i civilním osobám a firmám (za úhradu poštovného) . Během tažení na Srbsko v první svět. válce byla síť bosenských voj. pošt využívána pro odesílání kor. rakouských voj. jednotek . Příkladem může být celistvost na obr. č. 3 – pohled odesl. z města Doboj (viz raz. “KuK Militärpost Doboj”) dne 6.8.14 do Železné Rudy (Eisenstein), odkud byla dne 12.8.14 zásilka doslána do Plzně. Odesílatel lístku příslušel ke známému pluku plzeňských pětatřicátníků (35. Infanterieregiment) .

Další (a nejběžnější) skupinou celistvostí jsou zásilky odeslané v srpnu 1914 z civilních pošt. úřadů. Ty byly využívány v případech, kdy neměla příslušná vojenská jednotka k dispozici úřadovnu polní pošty, ať už vzhledem k pomalému rozvoji sítě polních pošt či kvůli své poloze v místě, kde polní pošty nepůsobily.

Zásilku pěkně ilustrující druhý případ najdete na obr. 4. Zde se jedná lístek odesl. z vojenské nemocnice Červeného kříže v Budapešti (ve městě nepůsobila žádná polní pošta, protože zde neprobíhaly žádné boje) do Prahy zraněným vojákem z 73. pěšího pluku z Chebu dne 30.8.14 .

Aby však nedošlo k mylnému závěru, že veškeré zásilky ze srpna 1914 pochází z rakouského tažení na Srbsko, připojuji ukázky ze své sbírky (obr. 5 + 6), která připomíná i druhou frontu otevřenou již v srpnu 1914 – totiž ruskou frontu . Prvním z nich je lístek polní pošty odeslaný dne 31.8.1914 z haličského města Neu Sandec do Mšena příslušníkem 32. KK Landwehrinfanterieregiment , což byla zeměbranecká jednotka rak. armády. Ačkoliv podle otisku razítka měla být cenzurována, dle mého názoru jí žádný cenzor ani neviděl, natož aby jí četl, protože odesílatel píše o stovkách raněným rak. vojáků z bojů v Rusku, což nebyla informace, která by prošla cenzurou.

Na obr. 6 pak vidíte lístek odeslaný v srpnu 1914 vojákem, který bohužel neuvedl svou adresu, takže není možno identifikovat jeho jednotku. Zajímavostí je, že lístek byl podán na civilním pošt. úřadě, ovšem nebyl oražen denním poštovním razítkem, nýbrž tzv. “okresním razítkem” používaným v běžném provozu na poštovních poukázkách. Tyto celistvosti tvoří poslední skupinu zásilek, které můžeme nalézt ze srpna 1914. Na počátku války přistoupila rakouská armáda k tomuto opatření, aby znemožnila zjistit, kde se její jednotky aktuálně nachází. Opatření se však příliš neujalo a tak jsou celistvosti s okresními razítky vzácné. Vzhledem k “IX” v okresním razítku pouze víme, že se jednalo o slezský poštovní úřad a jednotku směřující na ruskou frontu .

Pozorný čtenář si jistě všiml rozdílů v názvech rakouských jednotek . Rakouská armáda byla organizována ve dvou liniích : federativně a národně. Společná armáda Rakouska a Uherska se skládala zejména z pěších pluků, jednotek polních myslivců, letectva, námořnictva, patřily sem ale i polní pošty a vojenské pošty v Bosně/Hercegovině. Tyto jednotky byly označovány před svým jménem zkratkou “K.u.K” (viz obr. 2 a 3) .

Rakousko a Uhersko však měly i své národní armády. Sem patřily pěší a střelecké pluky zeměbrany (v Rakousku Landwehrinfantegieregiment , zkratka LIR – viz obr. 5, v 1917 přejmenované na “Kaiserschützen” ; v Uhersku honvédi) . Do národních voj. jednotek příslušely také jednotky domobrany (Landsturminfanterieregiment, obr. 1), ve kterých sloužili muži ve věku 32 – 42 let . Ačkoliv domobrana měla plnit spíše pomocné úkoly, zejména na počátku války byli nasazováni jejich příslušníci stejně jako běžné jednotky . Národní jednotky nesly zpravidla označení “K.K.” .

Rozdíly mezi označováním institucí zkratkami “K.u.K.” a “K.K.” však byly nejasné i tehdejším současníkům, poměrně často lze najít celistvost, kde odesílatel špatně uvedl tuto zkratku např. v  názvu své jednotky. Napomáhaly tomu i paradoxy v označování různých orgánů – např. rak. vojenská pošta v Bosně a polní pošta byly “K.u.K.”, naproti tomu civilní pošty v Rakousko-Uhersku nesly označení “K.K.” .

Doufám, že i další sběratelé najdou ve svých sbírkách či na burzách celistvosti rakousko-uherské polní pošty ze srpna 1914 a především pak , že se o ně s námi podělí na stránkách našich “Polních pošt” .