Lubor Kunc

English summary:

Její existence byla krátká, již v listopadu začalo dobývání jejího území čs. vojskem (první Čechy dobytým městem byl Most) a ke konci roku 1918 bylo její území zcela v rukou čs. úřadů. PNČ měla vlastní armádu nazvanou Volkswehr (velitelem byl gen. von Goldbach) , čs. vláda použila při této operaci oddíly čs. legionářů z Itálie a dobrovolníky.

Koncem existence “nezávislých“ německých provincií v Čechách a na Moravě se staly mírové smlouvy mezi Československem a Německem (z 28.7.1919) a Rakouskem (z 10.9.1919). Obě mírové smlouvy deklarovaly, že tato území patří Československu. Na oplátku čs. vláda udělila amnestii za činy namířené proti čs. zájmům, čímž zajistila relativně klidné vztahy mezi německým a českým obyvatelstvem těchto oblastí.

Odraz historických událostí roku 1918 lze najít i v poštovním provozu. Pro ilustraci jsem vybral následující celistvosti ze své sbírky. Chtěl bych podotknout, že takovéto “úlovky“ může učinit každý, řadu celistvostí z období Deutschböhmen lze získat mezi běžným zbožím na burzách či v aukcích, pouze je nutno správně identifikovat příslušnost celistvosti k provincii, což je někdy skutečný oříšek.

Přejděme však k vyobrazeným ukázkám :

Otevřenou otázkou zůstává, kdo řídil poštovní úřady na území PNČ . Nadřízeným pošt. úřadem pro všechny pošt. úřady v Čechách bylo Ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Toto ředitelství se snažilo i během existence PNČ řídit pošt. úřady na jeho území, je ale otázka, jak úspěšně. Za pošt. úřady v severních Čechách bylo zodpovědné ředitelství v Ústí/Labem, ale v době existence PNČ se pokoušelo stát alternativou k pražskému ředitelství a řídit pošt. provoz na území PNČ bez ohledu na instrukce nadřízeného orgánu. Vznikl tím zmatek, kdy některé poštovní úřady na území Deutschböhmen uznávaly pouze ústecké ředitelství a některé úřady pak pražské – výběr většinou probíhal dle národnostní příslušnosti poštmistrů. Situace byla někde doslova krizová – ještě několik dnů po dobytí města čs. oddíly odmítala místní pošta sloužit čs. vládě a složit přísahu věrnosti Československu – a bylo zapotřebí mnoho diplomatického taktu, aby se zabránilo přerušení poštovní přepravy.

Velmi zajímavou (a drahou) součástí pošt. historie uvedeného území jsou padělky čs. známek ke škodě pošty. Není zcela zřejmé, kdo je vyráběl, ale některé skutečnosti naznačují, že alespoň část z nich k nám byla “exportována“ z Německa. Není ani známo, zda měla jejich výroba politické či hospodářské pozadí, jejich výskyt se však kryje s hlavními středisky bývalé PNČ. Dosud byly objeveny tyto padělky :

O těchto známkách není známo, kdo je “vydal”, není o nich znám ani žádný oficiální dokument. Existují sice ražené exempláře, ale pouze “přes růžek“ či strojovým razítkem tak, aby nebyl vidět jakýkoliv domicil. Až do listopadu 2001 nebyla známa žádná celistvost vyfrankovaná těmito známkami, tehdy se však objevil v aukci přední filat. firmy dopis vyfr. zn. 30hal Hradčany s přetiskem (do té doby nebyla vůbec známa existence této hodnoty s přetiskem) zaslaný z pošt. úřadu Tachov dne 29.3.1920 (odesílatel J. Kugler, Tachau) do Jablonce / Nisou (adresát H. Skolande, Gablonz/Neise). Nemohu říci, zda je dopis pravý či nikoliv, použití známky v roce 1920 však ukazuje buď na nesmyslnost tohoto vydání nebo na neznalost padělatele.

Osobně se domnívám, že nebyly vydány ani připravovány žádnou úřední osobou (vládou Provincie, poštovním ředitelstvím v Ústí / L. či alespoň místními poštmistry), protože i kdybychom předpokládali výskyt hradčanských a novinových známek na poštovních úřadech na území PNČ již v den jejich vydání (což se prokazatelně nestalo), neměl vydání kdo provést, jelikož vláda provincie byla v té době již v exilu v Německu, město Ústí / Labem vč. poštovního ředitelství a většina ostatního území byla v českých rukou a do oblastí dosud příslušejících k provincii jistě Československá pošta nedodávala své poštovní ceniny, když jich měla nedostatek pro své vlastní poštovní úřady. Spíše se kloním k domněnce, že známky přetisk buď nějaký “pamětník“ , aby připomněl zaniklý stát, nebo fil. obchodník, který se rozhodl vyrobit “revoluční vydání” .

Velmi zajímavé, ale vzácné celistvosti jsou ty, které pochází z území Provincie Deutschböhmen a ilustrují vojenské operace té doby. Takovéto celistvosti můžeme rozdělit do dvou skupin:

1. celistvosti týkající se rakousko-uherské armády a jejich polních pošt ; tyto obálky mohly vzniknout pouze mezi 29.10. (kdy provincie vznikla) a 3.11. 1918 (kdy ukončil svou činnost systém rakousko-uherských polních pošt)
2. celistvosti ukazující bojové operace na území provincie mezi německými jednotkami a československou armádou ; ty vznikaly v období 29.11. – 31.12. 1918, od počátku českého tažení na Most až po dobytí celého území provincie českými oddíly.

Abych Vám názorně přiblížil tuto tématiku, vybral jsem následující celistvosti:

Na závěr bych chtěl poděkovat pánům K.F Pešákovi, F. Seebauerovi, M. Vostatkovi, O. Tovačovskému a dr. Gebauerovi za jejich výzkumnou činnost zaměřenou na býv. německé provincie v Čechách a na Moravě, kterou prováděli v době, kdy se sbírání tohoto tématu příliš nedoporučovalo. Svými články ve mě vzbudili zájem, jehož výsledek vidíte v tomto článku .

- Podklady získané od Historického ústavu Armády ČR

- Podklady získané z Městského muzea v Duchcově

- Článek dr. Gebauera ve Filatelii č. 16-17/1984

- Článek dr. Vostatka v Merkur Revue č. 4/2001

- Drobné poznámky zveřejněné v časopisech Filatelie a Mladý filatelista

- Kniha J. Karáska : Československé poštovní známky a jejich padělky 1918 - 1939